Nemám ji
a hledám ji
znám ji
vím jaká je
vím kde je
i když není
a nikdy nebyla
skutečná

málokdy vidím
její obraz
připomíná mi
oslepující záři
jaká je
na vlnách
v odpoledním slunci
na štítech hor
na nichž leží sníh
a pálící slunce

přál bych si
vidět ji
častěji
pořádně si ji
prohlédnout
zapamatovat si
jak vypadá
abych se nespletl
až ji zas potkám

někdy
nezáleží na tom
čas není
není překážkou
je snem
stejně jako
ona

jednou snad
dojdu
až na onen vrcholek
kde odpočívá
a ještě dál
nad něj
a za ní
s ní

někdy
nezáleží na tom
jak je vysoký
hmota není
není mi překážkou
je snem
stejně tak
i ona

znám ji
a hledám ji
chci ji následovat
kamkoli
ačkoli najednou
nevím
kde je
a jaká je

někdy
nezáleží na tom
půjdu s ní
prostor není
není mi překážkou
je snem
stejně jako
ona

bez ní
pociťuji smutek
bolest
a touhu
pálí vědomí
že utíká
že jí nestačím
a hledám
na špatných místech

možná
jsem jen
slepý
a nevidím
že mi podává ruku
i když není
a nikdy nebyla
skutečná

(možná je
snem
a možná
vůbec není
to ale znamená
jen
smrt).